BĚLSKÝ LES se rozkládá na ploše 160 ha katastru Staré Bělé a Výškovic a náleží k revíru Stará Bělá.
Bělský les, zvaný též Studna, byl od roku 1272 součástí lenního statku Stará Bělá a sloužil majitelům k uspokojování osobních potřeb a jako zdroj finančních příjmů. V roce 1653 se tento lenní statek stává majetkem olomoucké kapituly. Podle zachovaných archivních dokladů byl Bělský les v 17. století lesem jedlovým s hojným výskytem buku, dubu a lípy. Koncem 18. století se upouští od toulavých těžeb jednotlivých stromů a začíná se hospodařit pasečně. Na vykácené lesní plochy – paseky – bylo vyséváno semeno jehličnatých dřevin spolu se semenem břízy na ochranu před sluncem a mrazem.
V roce 1931 kupuje městská obec Moravská Ostrava kapitulní statek Stará Bělá z důvodu získání pramenů městského vodovodu do majetku města. V roce 1935 bylo v Bělském lese vybudováno jímací a vodárenské zařízení pro zlepšení zásobování pitnou vodou. Zábor severovýchodní části Bělského lesa pro vojenské účely těsně před druhou světovou válkou byl negativním zásahem do lesního prostředí a vedl ke snížení jeho plochy. Rekreační funkce Bělského lesa začala nabývat na významu od počátku 20. století spolu s rozvojem města a nárůstem počtu obyvatel. Les by stále více navštěvován, přibývalo organizovaných akcí různých společenských a sportovních organizací. Soustavná a cílevědomá podpora rekreační funkce lesa byla zahájena v 70. letech. Severní část lesa, bezprostředně navazující na bytovou zástavbu, byla upravena na lesopark s minigolfem a dětským hřištěm. Pro provozování rekreačně-sportovních aktivit byl zřízen areál zdraví. Starobělskými Lurdami je nazýváno malebné místo s lesním pramenem a kapličkou, vybudovanou z vysokopecní strusky v zástinu bukového porostu na jižním okraji Bělského lesa.
Další částí revíru Stará Bělá je lesní komplex KORÝTKO, který se nachází na okraji říční terasy řeky Odry v prostoru Zábřehu. Bývalé říční rameno Odry v prostoru Korýtka má vodu po celý rok a je využíváno k rybaření. Původním přirozeným přírodním společenstvem nivy jsou lužní lesy. Lužní lesy bývají pro návštěvníky nejlákavější na jaře, kdy se bylinné patro postupně proměňuje. Koberce sněženek vystřídají kyčelnice, sasanky, plicnivky, dymnivky a česnek medvědí.
Palések se nachází na katastrálním území Stará Bělá, který má výměru pozemků určených k plnění funkcí lesa 153 hektarů. Ve střední části revíru se nachází hlídané pracoviště společnosti Synthésia Vysoké Mýto o rozloze 31 hektarů.
Z pohledu lesnického hospodaření je třeba říci, že se na tomto revíru nacházely v minulosti především smrkové monokultury, které postihla v devadesátých létech rozsáhlá kůrovcová kalamita, doprovázená ještě v létech 2008 a 2011 orkány Kyrill a Emma. V důsledku těchto událostí a v důsledku probíhajících klimatických změn, dochází v posledních létech k rozsáhlé přeměně jehličnatých porostů s výrazným zastoupením smrku na porosty listnaté, které by se měly s touto klimatickou změnou lépe vyrovnat.
Lesní komplex Palések je zajímavý z pohledu návštěvníka lesa především svou konfigurací terénu. Rovinatý terén je často střídán prudkými svahy svažujícími se k menším vodotečím z nichž nejkrásnější přírodní scenérií nám poskytuje vodní hladina zdejšího rybníka lemována okolními lesními porosty. Voda vždy hrála na tomto území významnou roli o čemž svědčí vybudované rezervoáry pitné vody, včetně malé vodárny nacházející se na severním okraji tohoto lesního komplexu.
Jedná se o příměstské lesy vybavené hustou sítí lesních cest, stezek a pěšin, které jsou soustavně pro návštěvníky lesa upravovány. V úžlabinách vodotečí se do dnešních dnů zachovala přirozená lesní společenstva jasanových olšin.
V roce 2019 byla v tomto lesním komplexu obnovena běžecká trať, vybudována po vzoru běžeckých tratí nacházejících se v Bělském lese, kde povrch tratě je tvořen směsí pilin a písku. Trať pro rekreační běžce je vybavena taktéž spoustou cvičebních prvků. Běžecká trať v Porubském lese nese jméno slavného ostravského běžce Františka Ohery.
Za připomenutí jistě stojí informace, že na okraji tohoto lesního komplexu se nachází planetárium J. Palisky s hvězdárnou. Rekreační charakter zdejšího prostředí dotváří porubské letní koupaliště nacházející se na jižním okraji tohoto lesního komplexu.
Jedná se o lesní komplex o výměře necelých 56 hektarů, nacházející se na katastru obce Stará Ves nad Ondřejnicí. Zdejšími lesy prochází cyklisty velmi oblíbená cyklostezka spojující obce Stará Ves nad Ondřejnicí a obec Trnávku, kde se cílem turistů často stává místní koupaliště.
Turisté se mohou při návštěvě Březin pokochat překrásným pohledem na zdejší soustavu rybníků, jejichž blízké okolí poskytuje návštěvníkům možnost krátkodobé relaxace v přirozeném lesním prostředí.
Rovněž i ostatní výše uvedené lesní komplexy, nabízejí svým návštěvníkům zajímavé turistické trasy a cyklistům příjemné projížďky druhově pestrými příměstskými lesy.
Na místě bývalých kasáren v Bělském lese vznikl nový vzdělávací areál. Společně s dětmi dostává ostravská veřejnost příležitost k aktivní relaxaci v nově vzniklém lesoparku, obsahujícím výsadby domácích i cizokrajných dřevin s prvky arboreta.
V roce 2013 bylo provedeno odstranění nevhodných betonových ploch, komunikací a demolice nevhodných drobných staveb. Cílem projektu byla regenerace a obnova vegetačních prvků stávajícího území po bývalých kasárnách v lesoparku Bělský les. V roce 2014 byla provedena výsadba cca 4000 ks nových stromů a 1000 ks nových keřů, dále bylo provedeno ošetření stávajících dřevin a založení nových trávníků. Celková plocha regenerované a zakládané zeleně činí 9,9 ha. Realizace byla ukončena v závěru roku 2014. V roce 2015 došlo k rozšíření rozšíření přírodního areálu o enviromentální vzdělávací program, tvořený sítí naučných stezek (nových pěších komunikací) s interaktivními výukovými zastaveními doplněnými altány a mobiliářem.
Vzdělávací a naučná část výukového areálu Bělský les bude využívána jak širokou veřejností, tak i ke vzdělávacím aktivitám přilehlé Lesní školy. Nacházejí se zde tři komplexy altánů s naučnými a hravými vzdělávacími prvky a informačními tabulemi. Ty seznámí občany především s ekosystémem zdejšího lesa, významem dřeva jako obnovitelné suroviny, jednotlivými druhy dřevin rostoucích v areálu, ale i rostlinnými druhy žijící v ČR.